Věra Kohnová

1929–1942

život, deník, rodina, spolužačky, kamarádi

Věrčin deník

Od srpna 1941 do ledna 1942 si Věrka Kohnová psala dívčí deníček, ve kterém popisovala své pocity a chvíle strávené v Plzni s rodinou, sestřenicí Editou a kamarády před odjezdem do Terezína.

Věrčina rodina

Věrka měla v Plzni maminku Melanii, tatínka Otakara, starší sestru Hanku a sestřenici Editu, která se narodila jen o několik týdnů později než Věra. V Týně nad Vltavou žil malý bratranec Jirka.

Spolužačky a kamarádi

Od září 1935 do června 1940 chodila Věrka v Plzni do dívčí obecné školy v Plzni. Ze 33 děvčat ve třídě bylo devět židovského původu. Od září 1940 se židovské děti vzdělávaly soukromě…

„…Asi v ½ 6 přišel Emil. Přines si s sebou svůj deník, který si začal nedávno psát. Napsal tam, že blbne za hezkou, chytrou dívkou, která má černý vlasy a oči. Domnívám se, že to jsem já, protože Emil nezná žádnou jinou dívku s černými vlasy….“
Věrka Kohnová, 28. 12. 1941

ČTĚTE O VĚRČINĚ DENÍKU

Věrka

Židovská dívka Věrka Kohnová se narodila 26. června 1929 v Plzni. Dne 22. ledna 1942 byla společně s rodiči a starší sestrou Hankou transportována z Plzně do ghetta Terezín. Odsud rodina 11. března 1942 odjela do polského ghetta Izbica, kde všichni zahynuli. Věrka Kohnová proslula svým deníčkem, který si psala od srpna 1941 do ledna 1942. Deník, ve kterém sledovala dětskýma očima poslední měsíce života židovských obyvatel v Plzni a mimoděk při tom zachytila přátelství s dalšími židovskými dětmi, přestala psát jen několik dní před odjezdem do Terezína. Věrka Kohnová je jednou z dětských obětí holokaustu. Kvůli svému věku a psaní deníku bývá Věra někdy přirovnávána k Anně Frankové. Její příběh je ale zcela specifický.

Výstava „Dziennik Věrki“ v Poznani

Ve dnech 12. – 17. října 2026 proběhnou v Knihovně Raczyńskich v polské Poznani Dny české kultury, jejichž součástí bude vedle řady dalších akcí také výstava „Dziennik Věrki“. Na pořádání Dnů české kultury se podílí České centrum Varšava a velvyslanectví České republiky v Polsku. Výstava „Dziennik Věrki“ byla poprvé představena veřejnosti v říjnu 2025 v Městské veřejné knihovně Stanisława Grochowiaka v Lešně. Více o příběhu výstavy, která je polskou variantou české výstavy „Věra Kohnová č. 519“, čtěte zde.

S Věrkou ve škole

Věrka Kohnová se velmi ráda učila, ale neměla příležitost svá studia dokončit. Osmdesát let po skončení druhé světové války, která Věru a její nejbližší připravila o život, vznikají na školách projekty více či méně inspirované osudem židovské dívky a jejího deníku. Klikněte na obrázek „S Věrkou Kohnovou ve škole“ a přečtěte si, jak si žáci a studenti v České republice a v sousedním Německu připomínají Věrčin odkaz. Možná, že také na vaší škole jste dokončili nebo připravujete projekt, jehož součástí jsou Věrka, její deník, rodina nebo kamarádi… Dejte nám vědět a my váš projekt zveřejníme.

81. výročí plzeňských transportů

V únoru 2023 vydali Jana Poncarová a Jiří Sankot knihu „Deník Věrky Kohnové“. V této době si Plzeň připomínala 81. výročí tří transportů, kterými byli židovští spoluobčané v lednu 1942 deportováni do ghetta Terezín. Seznamte se s reportáží České televize vysílanou 22. ledna 2025.

Výstava Věra Kohnová č. 519

Od 4. 4. do 1. 6. 2025 se při příležitosti 80. výročí osvobození konala v Galerii a muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě výstava Kamily Pokorné a Jiřího Sankota „Věra Kohnová č. 519“. Od konce června 2025 je výstava součástí prohlídkového okruhu Velké synagogy v Plzni.